Mistři slova a zvuku z hradecké filiálky Českého rozhlasu vytvořili z hrubého, neforemného a místy uslintaného zvukového materiálu takový pěkný slovně-hudební pořad se členy kapely Tři dny na břiše, který se rozhodli odvysílat v úterý 5. května od 17. hodiny, kdy všichni pracujeme, nakupujeme rohlíky, píšeme s dětmi domácí úkoly nebo posloucháme rádio.

Naštěstí existuje archiv Českého rozhlasu a z něho lze tento pořad kdykoliv vydolovat
Kdyby náhodou, tak příjemný poslech…* (Ta hvězdička je pro Vás. No ano, pro Vás*.)

Kapela je složena z osob různých povolání, věku i pohlaví. Všichni bílé pleti, bez vlastního přičinění. Zmíněné odlišnosti vedou i k hudební rozličnosti repertoiru.

Pavel Machač – má rád blues, nerad ho przní, takže se oň jen otírá. Při zpěvu dle možností kopíruje zamýšlenou intonační linku. V dětství se učil hře na akordeon, který kdysi nerozvážně odložil, neboť nebyl na elektriku, a zvolil varhany Vermona z NDR. Nejraději má dřevěný klavír s velkým odkládacím prostorem. Učí fonetiku. Je omylný.
Irena Zlámalová – zpěvačka a skladatelka s kulturně-politickým zázemím: uklízela v Národním divadle a starala se o účetnictví Občanského fóra, než bylo rozpuštěno. Nějakou dobu studovala konzervatoř, než dala přednost osobnímu životu. Vyrábí pěkné keramické kousky, v nichž nezapře umělecké sklony. Baví ji hudba. Též fotí a vyrábí umělecky míněné fotografie. Bývá přímá a občas se mýlí.
Taťana Bočková (skutečně s krátkým „a“) – zpěvačka, sbormistryně, učitelka. Původně arteficiálního zaměření, s bohatými zkušenostmi s profesionálními hudebníky. Její hlas zdobil mimo jiné oficiální události v kostelech a krematoriích. Ve 3DB je velmi tolerantní. Nemluví sprostě, neztrácí graciéznost a mívá podnětné připomínky. Sem tam se zmýlí.
Václav Ježek – do května 2010
Viktor Machač – student konzervatoře, často se mýlí. Od mládí hraje na klavír. V rámci klasické výuky se začalo projevovat jeho jazzové cítění, takže poměrně brzo změnil učitele a věnuje se složitým akordům. Je hubený. Učí se hrát na saxofon. Hrává v příležitostných seskupeních, zejména jazzového charakteru, a začíná skládat.
Jan Velíšek – textař, jehož básně zhudebňuje Jan Spálený, Tři dny na břiše a Vladimír Čáp, pokud víme, a obdivuje leckdo. Oddává se dobrému vínu a učeným hovorům. Může si dovolit být neomylný. Solidárně toho nevyužívá.

Důtklivý čtenář zaznamenal, že v textu je u všech členů kapely zašifrován jeden společný rys. Kdo vyluští, že se jedná o omylnost, může požadovat CD 3DB ZDARMA!